Probiotika po průjmu: Jak vybrat ta správná a urychlit regeneraci střev

Přijde jako blesk z čistého nebe, často vás dostane při dovolené nebo po větší párty. Řeč je o průjmu – té nemilé zkušenosti, která dokáže rozházet celé trávení na několik dní. Většina lidí si myslí, že jakmile odezní křeče a návštěvy toalety se vrátí do normálu, je vyhráno. Jenže střeva to cítí úplně jinak. Po průjmu se jejich mikroflóra rozpadne jako domeček z karet a mnoho lidí neví, že je potřeba ji znovu postavit. A právě tady nastupují probiotika. Nenápadní hrdinové, kteří mohou zásadně urychlit návrat trávení do pohody. Takže čím to vše začít, na co si dát pozor a jak to celé udělat, abyste se cítili dobře nejen dnes, ale i za týden?

Proč je střevní mikroflóra po průjmu tak důležitá

Když máme průjem, ve střevech se hlavně rozmáhá zmatek. Naše mikroflóra - tedy kolonie hodných bakterií, které nám pomáhají trávit, posilují imunitní systém a udržují špatné mikroorganismy na uzdě - dostane pořádně zabrat. Průjem totiž spláchne nejen to, co tělo nepotřebuje, ale i tyto prospěšné bakterie. Studie zveřejněná v roce 2022 v časopise Gut Microbes ukazuje, že už po pouhých třech dnech průjmu u zdravých dospělých najdeme ve stolici až o 40 % méně druhů bifidobakterií a laktobacilů než před nemocí.

Mikroflóra střev je tak trochu jako rozmanitý les – potřebuje své různé druhy bakterií v rovnováze, aby fungovala správně. Pokud nějaký typ chybí nebo je narušen, můžete pozorovat potíže jako nadýmání, špatné trávení, slabou imunitu nebo i opakované infekce. Proto je po průjmu extrémně vhodné doplnit právě živé kultury, ideálně konkrétní kmeny, které se v našem střevě běžně vyskytují a rychle pomohou navodit ztracenou rovnováhu. Podle údajů České společnosti pro výživu tráví až 30 % lidí po prodělaném průjmu několik dní až týdnů s oslabenou imunitou a zažívacími problémy.

Obzvlášť citliví jsou na takové změny děti, senioři a ti, kdo užívají antibiotika. Zatímco zdravý dospělý to často 'ustojí' i bez zásahu, u těchto skupin může špatná mikroflóra znamenat zbytečné komplikace: sekundární infekci, déle trvající vyrážky nebo dokonce rozvoj potravinových intolerancí. Dobrý začátek regenerace? Sáhněte po vhodných probiotikách hned, jakmile akutní potíže odezní.

Jaká probiotika po průjmu opravdu pomáhají?

Ne všechna probiotika jsou stejná – na trhu najdete desítky značek i druhů. Podstatné je, jaké konkrétní bakterie v sobě daný produkt má a jestli dokážou přežít cestu žaludkem až do vašich střev. To, co potřebujete po průjmu, jsou kmeny, které běžně osidlují lidské střevo a které studie spojují právě s obnovou po průjmových onemocněních. Nejlépe zabírají:

• Lactobacillus rhamnosus GG – podle rozsáhlé metaanalýzy Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii je to nejlépe prozkoumaný kmen na podpůrnou léčbu průjmů, včetně těch u dětí a cestovatelských průjmů.
• Bifidobacterium lactis – pomáhá obnovit slizniční bariéru a podporuje produkci ochranných látek střevní stěnou.
• Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus – klasické „jogurtové“ kultury urychlují regeneraci střeva a jsou bezpečné i pro malé děti.
• Saccharomyces boulardii – protože jde o kvasinku, přežívá v trávicím traktu většinu antibiotik a pomáhá snížit riziko recidivy průjmu.

Řiďte se pravidlem: čím více různých kmenů, tím lépe. Většina moderních probiotik nabízí kombinace 5 a více druhů, což pomáhá obnovit pestrou mikroflóru. Sledujte také označení CFU (colony forming units), což udává množství životaschopných bakterií v jedné dávce – čím vyšší číslo, tím intenzivnější účinek. Ideální je volit produkty nad 10 miliard CFU na dávku.

Nemáte po ruce žádné kapsle? Sáhněte klidně po kvalitním bílém jogurtu, kefíru nebo acidofilním mléku. Ty sice většinou neobsahují takovou koncentraci probiotik jako lékárenské výrobky, ale dokážou malý zázrak zvlášť při lehčích stavech.

Pokud berete antibiotika, sáhněte po probiotiku s kvasinkami nebo po směsi, která unese účinek léků. Podle výzkumu české lékárnické komory se tím dá snížit riziko antibiotického průjmu až o 60 %.

Praktické tipy na užívání probiotik a co ještě můžete udělat

Jedním z nejsnadnějších způsobů, jak si brát probiotika, je vzít je spolu s jídlem – ideálně snídaní nebo večeří. Bakterie tak mají větší šanci přežít kyselé prostředí žaludku a pokračovat dále do střev. Tablety nebo kapsle zapíjejte vlažnou vodou, na horký čaj nebo kávu zapomeňte, protože vysoká teplota většinu bakterií zničí ještě dřív, než dorazí tam, kam mají. Snažte se probiotika užívat aspoň 7–14 dní po skončení průjmu. Pro děti je na trhu řada přípravků ve formě kapek nebo prášku, které snadno zamícháte do jogurtu nebo pudinku.

Skvělou volbou je kombinace probiotik a prebiotik, což jsou speciální druhy vlákniny (například inulin nebo fruktooligosacharidy). Ty ve střevě slouží jako výživa pro „hodné“ bakterie a pomáhají jim rychleji se rozrůst. Zkuste do svého jídelníčku zařadit:

• Cibuli
• Česnek
• Pórek
• Čekanku
• Banán
• Celozrnné potraviny

Pozor ale na těžká, tučná a kořeněná jídla! Po průjmu je střevo ještě citlivé a snadno podráždí. Vyhýbejte se proto minimálně týden alkoholu, silné kávě, smaženému jídlu i polotovarům. Sázkou na jistotu je rýže, libové maso, vařená mrkev nebo brambory. A samozřejmě dostatek tekutin, to platí pořád.

Pokud vám po týdnu s probiotiky stále není dobře nebo se přidají nové potíže – například horečka, krev ve stolici, bolest břicha – je potřeba vyhledat lékaře. Jinak se ale s trochou trpělivosti mikroflóra většinou obnoví a návrat do normálu bývá otázkou několika dnů až dvou týdnů.

FAQ a další zajímavosti kolem probiotik po průjmu

Některé otázky slyším často až neuvěřitelně často. Takže pojďme přímo na ty nejdůležitější a nejčastější mýty, které kolem probiotik panují.

• Jak poznám, že právě já potřebuji probiotika po průjmu? Pokud jste měli silný nebo dlouhotrvající průjem, zvlášť pokud jste museli užívat antibiotika, nebo pokud po odeznění základních potíží stále pociťujete nadýmání, únavu či špatnou náladu – vaše mikroflóra to dost možná stále nedala dohromady. Probiotika velmi pravděpodobně pomohou.
• Kdy začít s užíváním? Nejlépe hned po odeznění nejhorších projevů, tedy když už nehrozí dehydratace a ustane akutní průjem.
• Co se stane, když si probiotika nevezmu? U zdravého člověka může mikroflóra postupně obnovit sama, ale trvá to déle. Můžete být náchylnější k opakovaným infekcím, cítit se méně energičtí, mít horší vstřebávání živin nebo i trpět na alergie.
• Stačí jen kefír či jogurt? U lehčích případů většinou ano. U opakovaných nebo těžších průjmů se vyplatí pořídit kvalitní lékárenské kmenové probiotikum.
• Mohou probiotika škodit? Při běžném užívání u zdravého člověka nemají vážné vedlejší účinky. Lidé s autoimunitními chorobami nebo po transplantaci by se ale měli o vhodnosti poradit s lékařem.
• Jsou všechna probiotika na trhu stejně kvalitní? Rozdíly jsou značné – vybírejte produkty renomovaných výrobců, s přesným výčtem bakteriálních kmenů a obsahem nad 10 miliard CFU na dávku.
• Můžu jist probiotika i dlouhodobě? Ano, právě při opakovaných trávicích potížích nebo oslabené imunitě je to výborná strategie. Pro běžnou regeneraci však většinou stačí týden až dva.

Teď už víte, proč má probiotika po průjmu smysl zařadit co nejdřív – vaše střeva vám to vrátí rychlejší regenerací, lepším trávením a celkově lepší náladou. Důležité je také pamatovat na kvalitní stravu, klid a trochu trpělivosti. Když dáte svému tělu dobrý základ, dokáže s malou pomocí probiotik obnovit svou přirozenou sílu a dostat vás zpátky do formy bez zbytečných průtahů.

Klára Benešová

Jsem Klára Benešová, odbornice na drogerii se specializací na kvalitní péči o tělo a pleť. Pracuji v odvětví dermokosmetiky již více než 10 let, kde se zaměřuji na inovativní přístupy v péči o pleť a tělo. Vedle své hlavní pracovní činnosti se věnuji psaní článků a blogů, kde sdílím své znalosti a tipy pro efektivnější péči o tělo, pleť a zdravý životní styl. Má práce a koníčky mi umožňují propojovat svou vášeň pro kosmetiku s láskou k psaní a vzdělávání ostatních.