Laktobacily vs. probiotika: Jaký je zásadní rozdíl a proč na tom záleží?

Zní vám laktobacily a probiotika skoro stejně? Nejste v tom sami. Spousta lidí hází tyto pojmy do jednoho pytle, ale rozdíl mezi nimi je obrovský. Dáte-li tělu to správné, směje se i vaše břicho, trávení jede bez zbytečných zádrhelů a imunita dostává pořádný boost. Jenže když si člověk má v regálu lékárny vybrat „nějaké ty probiotika“, naráží na moře složitých názvů a často i nepřehledných popisků. Takže si to pojďme rozklíčovat jednou provždy. Pod slupkou marketingových slibů se totiž skrývá fascinující svět mikroorganismů, který jede ve vašem těle na plné obrátky každý den, i když o tom nemáte tušení.

Co přesně jsou laktobacily a proč je nemá smysl zaměňovat s probiotiky?

Laktobacily najdeme na etiketách jogurtů, kefírů nebo v řadě doplňků stravy. Jedná se o rod bakterií, které umí přeměňovat laktózu (mléčný cukr) na kyselinu mléčnou. Patří mezi tzv. "mléčné bakterie" a v lidském těle se podílejí hlavně na správném fungování trávicího i imunitního systému. Ale bacha – ne každý laktobacil má benefity pro zdraví. Jeden druh totiž není druhý. Třeba Lactobacillus acidophilus nebo Lactobacillus rhamnosus jsou odborně uznávané pro své účinky. Jiným druhům může být zdravotní efekt úplně ukradený.

No a tady právě začíná rozdíl – probiotika totiž nejsou samostatné bakterie, ale označení pro živé mikroorganismy, které při užívání ve správné dávce přinášejí konkrétní zdravotní efekt. Samozřejmě do této skupiny často patří hlavně různé druhy laktobacilů, ale taky třeba bifidobakterie, někdy i kvasinky (například Saccharomyces boulardii). Aby bakterie mohla být nazývána probiotikem, musí splnit hromadu podmínek – třeba projít zažívacím traktem živá až do tlustého střeva, nekonkurovat „dobrým“ bakteriím, prospívat hostiteli a nesmí být škodlivá.

To znamená, že laktobacil může být, ale taky často není, probiotikem. Probiotikum zase může být jakýkoli mikroorganismus, i když to není laktobacil. V tom je ten hlavní fígl – když sáhnete po doplňku pouze s laktobacily, nevíte, jestli jste si pořídili účinné probiotikum, nebo jen další „nájemníka“ do střeva, který si tam v klidu bydlí, ale zdraví vám v podstatě neovlivní.

Proč naše tělo laktobacily a probiotika potřebuje? Odpověď najdete ve střevech

Věděli jste, že v našem těle žije víc bakterií než vlastních buněk? Ve střevech jich bydlí přes 100 bilionů. Složení této pestré společnosti má vliv snad na všechny oblasti lidského zdraví – od trávení, imunity, až po váhu, náladu nebo vzhled kůže. Čím je mikroflóra rozmanitější a stabilnější, tím lepší pro nás. Tady právě vstupují na scénu laktobacily a probiotika.

Například některé druhy laktobacilů vytvářejí kyselé prostředí, které brání růstu škodlivých bakterií. Umí také rozkládat laktózu, čímž ulevují lidem s intolerancí. Probiotika pomáhají „učit“ náš imunitní systém. Studie zveřejněná v časopise Nature Microbiology z roku 2023 ukázala, že děti s bohatší střevní mikroflórou jsou méně nemocné a mají nižší riziko potravinových alergií.

Pokud se střevní rovnováha naruší (třeba po antibiotikách, nevhodné stravě, stresu), začnou škodlivé bakterie přebírat velení a my to cítíme – nadýmání, průjmy, únava, nevrlost, oslabená imunita. Pravidelný příjem kvalitních probiotik (nebo potravin, které je obsahují) dokáže mikroflóru rychle stabilizovat. Zvlášť efektivní je to u lidí trpících syndromem dráždivého tračníku, atopickým ekzémem nebo u těch, kteří často bojují s opakovanými záněty močových cest.

Na co si dát pozor při výběru laktobacilů a probiotik? Ne každé "probiotikum" je stejné

Polovina Čechů dnes pravidelně sahá po doplňcích obsahujících „přátelské bakterie“. Přesto málokdo čte etikety pořádně. Výrobci se předhánějí v počtech miliard bakterií na kapsli, ale číslo není všechno. Klíčová je rozmanitost druhů i kvalitní balení.

• Sáhněte vždy po výrobku, kde najdete celé přesné názvy bakterií – tedy druh, rod a kmen (například Lactobacillus rhamnosus GG, nikoliv jen obecné „laktobacily“). To garantuje účinek podle klinických studií.
• Rozmanitost je základ – ideálně vyberte přípravek, který obsahuje aspoň tři různé kmeny bakterií.
• Zkontrolujte, zda je produkt chráněný před vlhkostí, světlem a vysokými teplotami. Kvalitní probiotika mají speciální obaly a často doporučení skladovat v lednici.
• Pozor na „ilustrační“ čísla na krabičce. Číslo 20 miliard neznamená, že všechny přežijí cestu do vašeho střeva. Důležité je, kolik jich je životaschopných na konci minimální trvanlivosti.
• Ptejte se lékárníka či lékaře na to, které kmene jsou vhodné právě pro váš konkrétní problém (například průjem na cestách, posílení imunity, alergie apod.). Některé druhy laktobacilů a bifidobakterií mají jasně prokázané efekty pro určité situace.

A pozor na módní superdávky. Vyšší počet bakterií v kapsli není automaticky lepší. Některé studie potvrzují, že 1–10 miliard bakterií/den je pro většinu dospělých dostačující dávka, větší množství někdy tělo nevyužije a „projede“ naprázdno.

Chyba číslo jedna? Sáhnout po nejlevnějším „probiotiku“, kde najdete jen obecné označení bakterie. Takový doplněk bývá zbytečný vyhozený peníz.

Tipy, jak na přirozený příjem laktobacilů a probiotik a proč není potřeba vše řešit doplňky

Slavná je japonská Okinawa, kde se lidé dožívají legendárního věku. Mimo jiné proto, že v jídelníčku nechybí kvašené potraviny. Právě ty jsou tím nejpřirozenějším a nejsnáze dostupným zdrojem probiotik i různých druhů laktobacilů.

• Kvašená zelenina (zelí, kimchi, nakládané okurky, mrkev, řepa) obsahuje pestrou škálu prospěšných bakterií bez zbytečných příměsí.
• Jogurty a kefíry s označením „živé kultury“ opravdu obsahují ověřené kmeny laktobacilů. Slaďte je do jídelníčku na denní bázi, třeba jen na lžíci ke snídani.
• Syrovátka, acidofilní mléko nebo kombucha taky patří do ligy potravin, které podporují přátelské osídlení střev.
• Nezapomínejte na vlákninu (celozrnné produkty, ovoce, zelenina, luštěniny) – ta funguje jako potrava pro přátelské mikroorganismy, říká se jí prebiotikum.

Někdy ale samotná strava nestačí (například po antibiotikách, při chronických onemocněních nebo silném stresu). V těchto případech stojí za to sáhnout po vědecky ověřeném doplňku. Ale vždy platí: čím rozmanitější a živější mikrobiom, tím lepší šance na pevné zdraví, a to nejen fyzické, ale i psychické. Ostatně střevní mikroflóra komunikuje s mozkem přes nervová spojení a podle nové studie z univerzity v Bristolu z léta 2024 může ovlivnit i naši náladu nebo sklony k úzkostem.

Že by bakterie v žaludku mohly rozhodovat, jak se dnes cítíte? Taková je realita. Zdravý střevní ekosystém totiž tvoří ochranu před „zlými vetřelci“, posiluje naši energii a podle nejnovějších výzkumů dokáže doslova změnit náš život. Takže příště, až budete stát v obchodě u regálu s laktobacily nebo probiotiky, už víte, co je co a který typ má cenu hledat podle vašich potřeb.

Klára Benešová

Jsem Klára Benešová, odbornice na drogerii se specializací na kvalitní péči o tělo a pleť. Pracuji v odvětví dermokosmetiky již více než 10 let, kde se zaměřuji na inovativní přístupy v péči o pleť a tělo. Vedle své hlavní pracovní činnosti se věnuji psaní článků a blogů, kde sdílím své znalosti a tipy pro efektivnější péči o tělo, pleť a zdravý životní styl. Má práce a koníčky mi umožňují propojovat svou vášeň pro kosmetiku s láskou k psaní a vzdělávání ostatních.