• Home
• Výživa A Zdraví
• Co jíst po antibiotikách: jídelníček, probiotika a tipy pro rychlé srovnání střev

Co jíst po antibiotikách: jídelníček, probiotika a tipy pro rychlé srovnání střev

Antibiotika často vyléčí infekci, ale zároveň rozhodí střeva. Průjmy, nadýmání, kovová pachuť v ústech, nulová energie-známá jízda. Dobrý jídelníček umí škody zmírnit a nastartovat obnovu mikrobiomu. Nečekej zázrak přes noc. Střeva se obvykle srovnávají týdny, ne dny. Ale s chytrými volbami můžete cítit rozdíl už během pár dní.

TL;DR: rychlá odpověď

• Začněte jemnou stravou 2-3 dny a přidejte živé kultury a prebiotika postupně. Pokud si kladete otázku co jíst po antibiotikách, držte se fermentovaných produktů, lehkých bílkovin, rozpustné vlákniny a dost vody.
• Probiotika: osvědčené kmeny Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii. Vezměte 5-10 miliard CFU denně 2-4 týdny po dobrání (Cochrane 2020 uvádí ~37% nižší riziko průjmu po ATB).
• Prebiotika (krmivo pro dobré bakterie): oves, čekanka/inulin, cibule, česnek, banán spíš zelenější. Začněte malými dávkami, ať to nebublá.
• Vyhněte se pár dní alkoholu (u metronidazolu/tinidazolu min. 72 hodin po poslední dávce), přepálenému tuku a ultra-zpracovaným jídlům.
• Okamžitě řešte: vodnatý průjem 3× denně déle než 48 hodin, krev/hlien ve stolici, horečka, bolesti břicha-může jít o Clostridioides difficile.

Krok za krokem: 14 dnů po dobrání antibiotik

Strukturovaný plán vám ušetří improvizaci. Níže najdete, co jíst a co raději odložit v prvních dvou týdnech.

1. Dny 0-2: Uklidnění trávení

   • Jídlo: rýže, bramborová kaše (i s trochou másla), suchary, vývary, banán (zralost střední), vařená mrkev, bílý jogurt/kefír (po malých dávkách), jemná polévka z vloček (ovesné vločky naslano).
   • Bílkoviny: vařené kuře, bílá ryba, vejce natvrdo, jemný tvaroh.
   • Tekutiny: voda, neslazený mátový nebo zázvorový čaj, slabá minerálka. Pokud průjem, přidejte špetku soli a lžičku cukru do vody (domácí orální rehydratace).
   • Probiotika: začněte hned po dobrání (pokud jste je nebrali už během léčby). 1× denně, raději s jídlem. Citlivé břicho? Začněte obden.
   • Čemu se vyhnout: alkohol, smaženiny, ostře kořeněné pokrmy, hodně syrové zeleniny, luštěniny, sladké limonády, větší dávky mléka, umělá sladidla (sorbitol, mannitol).

2. Dny 3-7: Opatrné rozšíření

   • Jídlo: přidávejte kvašené výrobky s živými kulturami (bílý jogurt bez příchutě, kefír, acidofilní mléko), nepasterizované kysané zelí (po lžících), kváskový chléb, ovesná kaše, pohanka, rýže uvařená a vychlazená (odolný škrob), brambory uvařené a vychlazené, zralý banán, borůvky.
   • Bílkoviny: drůbež, ryby, vejce, tempeh; v malém množství jemné luštěniny (červená čočka loupaná, cizrna jako hummus). Začněte 2-3 lžícemi.
   • Probiotika: denně 5-10 mld. CFU, buď doplněk, nebo kombinace doplňku a fermentovaných potravin.
   • Prebiotika: přidejte 1-2 lžičky inulinu/čekankového sirupu denně nebo porci potravin bohatých na rozpustnou vlákninu (oves, ječmen). Pokud nadýmá, snižte a přidávejte pomalu.
   • Tekutiny: 30-35 ml/kg tělesné hmotnosti za den-např. při 70 kg míříte na ~2,1-2,5 l.

3. Dny 8-14: Stabilizace a návrat k běžné stravě

   • Jídlo: větší pestrost. Zelenina i syrová (začněte listovou, okurkou, rajčetem), ovoce (jablko, bobuloviny), fermentovaná zelenina (zelí, kimchi), celozrnné přílohy dle tolerance, luštěniny i v celku (malé porce), kvalitní olivový olej, ořechy a semínka (namáčené snesete často lépe).
   • Bílkoviny: pravidelně 1-1,2 g/kg/den (70 kg člověk míří na 70-84 g bílkovin denně) pro obnovu tkání.
   • Probiotika: pokračujte. Většině lidí sedí 2-4 týdny celkem po dobrání. Při častých průjmech klidně déle.
   • Pohyb a spánek: 7-9 hodin spánku, lehká až střední aktivita (procházky, kolo). Pohyb podporuje motilitu i diverzitu mikrobiomu.

Co jíst: potraviny, které pomůžou (a proč)

Nejde jen o „víc jogurtu“. Každá skupina níže dělá pro střeva něco trochu jiného.

• Fermentované mléčné výrobky s živými kulturami
  Co: bílý jogurt bez příchutě, kefír, acidofilní mléko, skyr s živými kulturami.
  Proč: přísun probiotických bakterií (Lactobacillus, Bifidobacterium) a kyselin, které brzdí růst patogenů. Hledejte na etiketě „obsahuje živé kultury“. Trvanlivé UHT verze často po výrobě nemají živé kultury.
• Kvašená zelenina (nepasterizovaná)
  Co: kysané zelí z chlazeného pultu, kimchi, okurky kvašené, vodní kefír/kombucha (začněte malým množstvím).
  Proč: rozmanitost mikroorganismů a organické kyseliny. U citlivých na histamin pomalu a s respektem ke znakům intolerance (svědění, návaly, bolest hlavy).
• Prebiotická vláknina
  Co: čekankový kořen/inulin, cibule, česnek, pór, pórek, chřest, topinambur, oves, ječmen, banán spíše méně zralý, jablka (pektin).
  Proč: krmení pro „hodné“ bakterie-zvyšuje tvorbu krátkořetězcových mastných kyselin (SCFA), které vyživují střevní sliznici.
• Odolný škrob
  Co: uvařené a vychlazené brambory, rýže, těstoviny; zelené banány; vločky namočené přes noc.
  Proč: chová se jako vláknina a podporuje butyrát, klíčové palivo pro buňky střeva.
• Kvalitní bílkoviny
  Co: vejce, drůbež, bílá ryba, libové hovězí, tofu, tempeh, jogurt/tvaroh, postupně luštěniny.
  Proč: oprava tkání a udržení svalů. Luštěniny zavádějte po lžících a dobře je propláchněte/uvařte.
• Omega‑3 a polyfenoly
  Co: tučné ryby (losos, sardinky), lněné semínko, vlašské ořechy; borůvky, maliny, zelený čaj, extra panenský olivový olej, kakao.
  Proč: protizánětlivý efekt, lepší diverzita mikrobiomu, podpora sliznic.
• Hydratace a elektrolyty
  Co: voda, bylinné čaje, vývary, minerálky s rozumem.
  Proč: antibiotická asociovaná průjmovitost = riziko dehydratace.
• Čemu se teď raději vyhnout
  Co: alkohol (po metronidazolu/tinidazolu min. 72 hodin), smaženiny, fastfood, hodně cukru, slazené nápoje, nadbytek umělých sladidel, velké porce syrové křupavé zeleniny hned první dny, silně pálivé jídlo.
  Proč: podráždí sliznici a zhorší plynatost/průjem.

Evidenční poznámky: Cochrane (2020) shrnuje, že probiotika snižují riziko průjmu spojeného s antibiotiky o ~37 %; nejvíce dat je pro Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii. Americká gastroenterologická asociace (AGA, 2020) dává opatrné doporučení pro prevenci některých průjmů po ATB, zejména u rizikových. U těžkých a opakovaných průjmů po ATB zvažují odborné společnosti (např. ESCMID) cílenou léčbu, včetně specifických postupů pro C. difficile-to už je ale práce pro lékaře.

Jídelníček a nákupní checklist: jednoduché, české, reálné

Praktické varianty, které zvládnete i s nabitým týdnem. Mixujte podle chuti a tolerance.

7denní inspirace (mix & match)

• Snídaně
  • Ovesná kaše na vodě/mléce s borůvkami a lžičkou čekankového sirupu (začněte malou dávkou).
  • Bílý jogurt + lžíce kefíru + banán + hrst ovesných vloček (namáčené přes noc).
  • Vejce natvrdo + kváskový chléb + plátek avokáda + rajče.
• Svačina
  • Kefír do skleničky, pár nesolených mandlí.
  • Jablko s trochou tvarohu a skořice.
  • Lžíce kysaného zelí + kousek kváskového chleba.
• Oběd
  • Kuřecí vývar s rýží a zeleninou + kousek masa z vývaru.
  • Pečený losos, vychlazené brambory se lžící olivového oleje, dušený špenát.
  • Rizoto z rýže, mrkve a hrášku, parmezán (pokud snášíte).
• Svačina
  • Hummus s vařenou mrkví/okurkou.
  • Skyr s borůvkami.
  • Banán a hrst vlašských ořechů.
• Večeře
  • Pečené kuře, bramborová kaše, dušená mrkev.
  • Filé na másle, rýže, salát z okurky a bílého jogurtu.
  • Tempeh s rýžovými nudlemi a jemnou zeleninou (cuketa, paprika) restovanou na olivovém oleji.

Rychlé recepty (10-15 min)

• Jogurtový dip s vodou z okurek: bílý jogurt, špetka soli, nastrouhaná okurka, kopr, kapka olivového oleje. K pečeným bramborám.
• Kefírová polévka do sklenice: kefír, nasekané bylinky, kostičky vařené brambory, citronová kůra, sůl. Šetrná a chladivá.
• Vločková „krémovka“: vločky povařte ve vývaru, rozmixujte, přidejte mrkev a kapku smetany. Sytá bez těžkosti.

Nákupní checklist

• Mléčné fermenty: bílý jogurt bez příchutě, kefír, acidofilní mléko, tvaroh/skyr.
• Kvašená zelenina: kysané zelí (nepasterizované), kimchi (mírné), kvašáky.
• Prebiotika: ovesné vločky, čekankový sirup/inulin, banány, cibule/česnek/pór, jablka.
• Odolný škrob: rýže, brambory, těstoviny (uvařit a vychladit do druhého dne).
• Bílkoviny: vejce, kuře, ryby, tofu/tempeh, luštěniny (červená čočka loupaná, cizrna).
• Tuky: extra panenský olivový olej, lněná semínka, vlašské ořechy.
• Tekutiny: bylinkové čaje, kvalitní minerálka, vývar (klidně do zásoby v mrazáku).
• Doplňky (volitelné): probiotika s LGG/S. boulardii, prebiotikum (inulin/GOS).

Mini‑FAQ, bezpečnost, další kroky

Potřebuji probiotika z lékárny, když jím jogurt a zelí?
Nemusíte, ale u citlivého břicha je doplněk „pojistka“ s přesně definovanými kmeny a dávkou. Klinická data jsou nejsilnější pro Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii. Kombinace potravin + doplňku často funguje nejlépe v prvních 2-4 týdnech.

Kolik a jak dlouho?
Typicky 5-10 mld. CFU denně, 2-4 týdny po dobrání. Při sklonu k průjmům i déle. U dětí konzultujte pediatra ohledně dávky. Pokud jste během antibiotik probiotika nebrali, po dobrání s nimi začněte hned.

Musím je brát s odstupem od antibiotik?
Po dobrání už ne. Během léčby má smysl 2-3hodinový odstup. Po poslední tabletě to řešit nemusíte.

Co když mě po jogurtu/nakládané zelenině nadýmá?
Dejte poloviční porci, případně zkuste jiný zdroj: místo zelí pár lžic kefíru nebo naopak. Někdo snáší lépe mléčné fermenty, jiný zeleninové. U histaminové intolerance zkuste fermenty omezit a zaměřte se na prebiotika a odolný škrob.

Je káva v pohodě?
Většinou ano, ale začněte slabší a po jídle. Pokud vás rozhoupá, dejte si pauzu pár dní.

Alkohol po antibiotikách?
U metronidazolu a tinidazolu nechte alkohol minimálně 72 hodin po poslední dávce (riziko reakce připomínající antabus). Po jiných antibiotikách dává smysl pár dní pauzy kvůli sliznici a játrům.

Beru warfarin-můžu listovou zeleninu?
Můžete, ale držte stálé množství (vitamin K). Švihy v příjmu zelených listů můžou rozházet srážlivost. Konzultujte dávkování s ambulancí, pokud měníte jídelníček.

Jsem těhotná/kojím-co probiotika?
Obecně jsou považována za bezpečná, ale volte prověřené přípravky a držte se běžných dávek. Nepasterizované měkké sýry ne, fermentovaná zelenina/yogurty s živými kulturami ano. Vždy je fajn krátká konzultace s lékařem.

Mám oslabenou imunitu (onkologická léčba, těžká chronická nemoc)-je to pro mě?
Fermentované potraviny většinou ano, ale probiotické doplňky zvažujte s lékařem. V literatuře jsou vzácné případy fungémie/bakteriémie u kriticky nemocných po S. boulardii/Lactobacillu.

Jak poznám, že se to lepší?
Podívejte se na Bristolskou škálu stolice: chcete typ 3-4 (klobása s prasklinami/sladká hmota). Méně plynatosti, menší únavnost po jídle, lepší chuť k jídlu, stabilnější energie-to jsou dobré signály.

Kdy volat lékaře?
Vodnatý průjem 3× denně déle než 48 hodin, krev/hlien, horečka, křeče, výrazná dehydratace, silná bolest břicha, nová vyrážka/otoky, zhoršení stavu po 3-4 dnech diety. Pokud jste starší, po operaci, nebo máte vážné nemoci, buďte opatrnější.

Děti a probiotika?
U dětí má LGG a S. boulardii dobrá data pro prevenci průjmů po ATB. Dávku ale přizpůsobte věku/hmotnosti-poradí pediatr.

Vegani-co místo jogurtu?
Kokosový/sojový jogurt s přidanými živými kulturami, tempeh, fermentovaná zelenina, kombucha (opatrně), miso (v polévce nepřevařujte).

Proč vážit i „neviditelná“ pravidla?
Spánek, stres, pohyb. I tohle hraje roli v tom, jak rychle se mikrobiom vrátí do rovnováhy.

Evidence, na které stojím
- Cochrane (2020): probiotika snižují riziko antibiotického průjmu ~o 37 %, nejlepší data pro LGG a S. boulardii.
- AGA (2020): opatrné doporučení pro prevenci u vybraných pacientů; kmenově specifické účinky.
- ESCMID a další odborné společnosti: u podezření na C. difficile neotálet s diagnostikou a cílenou léčbou.

Praktické triky

• Na etiketu hledejte „obsahuje živé kultury“ a „nepasterizované“ u zelí/kvašáků.
• Vlákninu zvyšujte po 3-5 g denně. Máte břicho jak balon? Vraťte se o krok zpět.
• Brambory, rýži a těstoviny vařte dopředu a chlaďte-zvýšíte podíl odolného škrobu.
• Sáhněte po vývarech-jemné, hydratace i minerály v jednom hrnku.
• Nepřeskakujte bílkoviny-každé jídlo ať má „zdroj“ (vejce, ryba, jogurt, luštěniny).

Scénáře a co s nimi

• Citlivé břicho/IBS: začněte extra pomalu, vyhněte se vysokým dávkám FODMAP (hodně cibule, česneku, luštěnin) první týden. Zvažte LGG, menší dávky inulinu, více odolného škrobu.
• Sportovec: přidejte elektrolyty, proteiny 1,4-1,6 g/kg/den, sacharidy z rýže/ovsu, a omega‑3. V tréninkové dny kaše + kefír + borůvky, po tréninku slaná polévka.
• Málo času: jogurt + banán + vločky, konzerva cizrny → hummus, předvařená rýže, pečené kuře z obchodu + zelí, vývar v sklenici.

Jestli chcete zkrátit dobu „rozhozeného“ trávení na minimum, držte se jednoduchého rámce: hydratace, bílkoviny v každém jídle, živé kultury denně, prebiotika pomalu, žádná velká divočina prvních pár dní. Pak už jen poslouchat tělo a přidávat pestrost.