Jak brát antibiotika a probiotika: Návod bez omylů

Předepsali vám antibiotika a hned vám v hlavě naskočí otázka: Mám k nim brát probiotika? A vůbec, jak to udělat správně, aby mi nebylo zle a celé trávení nespadlo do kopru? Všichni víme, že antibiotika účinně likvidují bakterie, ale moc se nemluví o tom, že bez rozdílu – tedy i ty, co v našem střevě makají pro nás.

Realita je často taková: začnete léčit infekci, po pár dnech vás překvapí křeče v břiše, nečekané průjmy nebo třeba kvasinkové infekce. Přitom by to šlo často snadno vychytat, kdyby člověk věděl, jak antibiotika kombinovat s probiotiky a jak předejít těmto vedlejším jevům.

Největší chyba, na kterou narážím, je brát antibiotika a probiotika najednou, s vidinou, že se ‚něco spraví‘. Jenže tak probiotika nemají šanci opravdu pomoct – antibiotika je totiž v ten moment také zničí. Správný timing, volba druhu probiotik i to, jak dlouho je brát, je zásadní. Chcete-li se vyhnout zmatkům i zbytečným trablem, pojďme si to rozebrat krok za krokem.

• Proč se antibiotika a probiotika řeší společně
• Kdy začít užívat probiotika
• Jak a kdy brát antibiotika správně
• Konkrétní tipy pro běžný život
• Co dělat po dobrání antibiotik

Proč se antibiotika a probiotika řeší společně

Antibiotika nejsou žádní razantně vybíraví zabijáci bakterií. Fungují tak, že ničí škodlivé bakterie, které dělají paseku v těle, ale bohužel zasáhnou i spoustu těch prospěšných, co žijí v našich střevech. Tady začíná hlavní důvod, proč tolik lékařů doporučuje řešit zároveň antibiotika i probiotika – abychom během léčby netrpěli na vedlejší účinky jako průjmy, bolesti břicha nebo oslabenou imunitu.

Střevní mikrobiom není jen nějaká módní záležitost nebo slovo z reklamy. Jde o doslova miliardy bakterií, které ovlivňují naše trávení, obranyschopnost i náladu. Pokud se tato rovnováha naruší, začnou se množit nežádoucí mikroorganismy, což pak v reálném světě znamená třeba opakované střevní potíže nebo časté infekce.

Za poslední roky víme z praxe i výzkumů, že až třetina lidí dostane během léčby antibiotiky průjem. U dětí je toto číslo ještě vyšší. Když si dáte k antibiotikům i probiotika ve správný čas, riziko těchto problémů se výrazně sníží – to je prokázané nejen zkušenostmi lidí, ale i reálnými studiemi z posledního desetiletí.

Probiotika tedy nejsou jen „nějaký doplněk“, ale reálně pomáhají s návratem mikrobiomu do normálu. Díky nim si po léčbě antibiotiky udržíte lepší trávení a celkově menší šanci na následné zdravotní potíže.

Kdy začít užívat probiotika

Hned na začátku je dobré říct si jedno – u antibiotik není dobré otálet s probiotiky až na dobu, kdy už bolí břicho nebo se objeví průjem. Ideální je začít je užívat antibiotika hned od prvního dne léčby, ale ne ve stejný okamžik jako antibiotika samotná. Mezi užitím antibiotik a probiotik potřebujete rozestup aspoň dvě až tři hodiny. Tím dáte probiotickým bakteriím šanci přežít v těle a nezničíte je antibiotikem hned po příchodu do střev.

Doporučuje se brát probiotika po celou dobu užívání antibiotik a pokračovat i několik dní až týdnů po skončení léčby. Některé zdroje doporučují aspoň týden, jiné – pokud léčba byla dlouhá nebo silná – i měsíc po dobrání antibiotik. Záleží taky na tom, jaký druh antibiotika máte, jak často ho berete a jestli jste náchylní na trávicí potíže nebo vaginální problémy.

Pro lepší přehled, jak by měl vypadat rozestup mezi užíváním, mrkněte na rychlou tabulku:

Malý tip: nastavte si upomínku v mobilu na užívání probiotik, ať na ten rozestup nezapomenete. Jestli už máte s antibiotiky špatnou zkušenost (např. průjmy nebo opakované záněty), určitě začněte s probiotiky co nejdřív a vydržte s nimi déle i po dobrání poslední pilulky antibiotik.

• Probiotika si vybírejte s více druhy bakterií, protože každému může sednout něco trochu jiného.
• Pokud vám lékař doporučil konkrétní probiotika, držte se jeho rady.
• Při antibiotikách brané dětem začněte s probiotiky rovnou a nečekejte na první potíže.

Jak a kdy brát antibiotika správně

Spousta lidí bere antibiotika podle pocitu, nebo zkrátka tehdy, když si na ně vzpomenou. Jenže s tímhle přístupem se efekt léčby snižuje a roste pravděpodobnost zbytečných vedlejších účinků. Fakt je ten, že antibiotika se musí brát přesně podle návodu od lékaře nebo příbalového letáku. Není to jen formalita, ale dost zásadní věc – jinak si třeba jednoduše vypěstujete rezistentní bakterie a příště už nezaberou.

Když lékař předepíše antibiotika, vždycky si zkuste zapamatovat tyhle základní pravidla:

• Antibiotika vždy užívejte ve stejnou dobu a dodržte i přesný interval mezi dávkami (třeba každých 8 nebo 12 hodin).
• Nikdy nevynechávejte dávku, ani když se cítíte lépe. Dokončete celý předepsaný cyklus, i když příznaky zmizí už po pár dnech.
• Pokud zapomenete na dávku, vezměte si ji co nejdříve. Nezdvojujte, abyste to dohnali.
• Vyhněte se alkoholu. Některá antibiotika s ním doslova nesnesou, může to zhoršit vedlejší účinky (například metronidazol a alkohol jsou fakt špatná kombinace).
• Běžně zapíjejte antibiotika čistou vodou, ne mlékem, džusem nebo čajem. Některé druhy antibiotik (třeba tetracyklin) se s mléčnými výrobky přímo nesnáší.

Možná vás zajímá, proč je to všechno tak přísné. Je to hlavně proto, aby si bakterie nevytvořily odolnost a taky abyste si neprodlužovali léčbu zbytečně. Špatné užívání je hlavní důvod, proč „běžné“ infekce bývají najednou těžko léčitelné.

Zajímavost: V evropských průzkumech z roku 2023 bylo zjištěno, že až 1 ze 3 lidí nedodrží celý předepsaný cyklus antibiotik. To vede k několikanásobně vyššímu riziku, že příští infekce už bude léčba méně účinná.

Konkrétní tipy pro běžný život

Tady se neztratíte. Pokud právě teď řešíte, jak brát antibiotika a probiotika, držte se těchto základních pravidel. Nechoďte na to složitě, stačí dodržet pár jasných bodů.

• Probiotika nikdy neberte společně s antibiotiky. Ideální je odstup alespoň 2–3 hodiny. Jinak by antibiotikum probiotika prostě smetlo a celý váš pokus jde vniveč.
• Dejte si na čas – probiotika má smysl brát po celý průběh antibiotik a ještě 1–2 týdny po ní. Střeva totiž potřebují čas na obnovení původní mikroflóry.
• Na etiketě se zaměřte na množství a druh probiotik. Běžně najdete 1 až 20 miliard živých bakterií na dávku. Vyšší číslo většinou znamená lepší šanci, že něco opravdu dorazí až do střeva.
• Ne každé probiotikum je stejné. Nejprozkoumanější a často doporučované jsou: Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii a Bifidobacterium lactis. Tyto kmeny přežívají o něco lépe a fungují při průjmech i po antibiotikách.
• Běžný jogurt většinou nestačí – průmyslový jogurt má probiotik míň, než tvrdí etiketa, a ne všechny druhy přežijí cestu žaludkem.
• Pijte víc vody. Antibiotika i případné průjmy dehydratují. 1,5 až 2 litry jsou minimum, při průjmu klidně i víc.
• Nárazy na trávení můžete řešit i lehkou stravou – kaše, banány a vařené brambory většinou potěší i podrážděné břicho.

Pravidelně slýchám dotazy typu – "Mám z antibiotik průjem, je to normální?" Jasně, je to jedna z nejčastějších vedlejších reakcí. Důvodem je zničení užitečných bakterií ve střevech.

Menší tip k lékárně: pokud si nejste jistí, nebojte se zeptat farmaceuta, který typ probiotik se vám hodí nejvíc. Nemusíte nic vymýšlet, rovnou dostanete odpověď na míru a často i doporučení konkrétní značky.

Základní pravidlo? Sledujte svoje tělo. Jakmile se objeví silné zažívací potíže nebo dlouhotrvající průjem, kontaktujte lékaře. Domácí pomoc probiotiky je super, ale někdy je třeba řešit i jinou komplikaci.

Co dělat po dobrání antibiotik

Když dobráte antibiotika, práce ještě nekončí. Vaše střeva dostala zabrat a je fajn jim pomoct vrátit se co nejrychleji do normálu. Nejjednodušší je pokračovat v užívání probiotik alespoň další dva až čtyři týdny. Tělo totiž potřebuje čas, aby se střevní mikrobiom srovnal a byl opět v pohodě.

Hodí se vědět, že přirozené obnovení mikrobiomu trvá po jednom antibiotickém cyklu klidně několik měsíců. Podle norské studie z roku 2018 trvají změny složení střevních bakterií průměrně 6 měsíců. Proto má smysl nasadit vychytaná probiotika i po „antibio kurzu“. Nejlépe pokud obsahují více druhů bakterií – například Lactobacillus a Bifidobacterium. Čím pestřejší, tím lépe.

Nezáleží jen na pilulkách. Dejte si záležet i na tom, co jíte. Odborníci radí navyšovat zdroje vlákniny a fermentovaných potravin. Právě tyto potraviny dobře živí nové bakterie – říká se jim prebiotika. Přehled vhodných potravin a jejich účel najdete v tabulce níže.

Pamatujte taky na pitný režim – bez vody to mikrobiom těžko rozchodí.

• Probiotika berte ideálně ráno nebo večer nalačno.
• Pokračujte s nimi 2–4 týdny, někdy i déle.
• Sledujte, jak se cítíte. Když trable přetrvávají, obraťte se na svého lékaře.

Vyhýbejte se průmyslově zpracovaným jídlům, alkoholu a nadměrnému cukru. Ty totiž obnově mikroflóry moc nesvědčí. Vaše střeva vám budou vděčná za každého dobrého pomocníka navíc – ať už jde o jídlo nebo probiotickou kapsli.

Klára Benešová

Jsem Klára Benešová, odbornice na drogerii se specializací na kvalitní péči o tělo a pleť. Pracuji v odvětví dermokosmetiky již více než 10 let, kde se zaměřuji na inovativní přístupy v péči o pleť a tělo. Vedle své hlavní pracovní činnosti se věnuji psaní článků a blogů, kde sdílím své znalosti a tipy pro efektivnější péči o tělo, pleť a zdravý životní styl. Má práce a koníčky mi umožňují propojovat svou vášeň pro kosmetiku s láskou k psaní a vzdělávání ostatních.