Kdy probiotika škodí? Rizika laktobacilů, o kterých se moc nemluví

Probiotika jsou dnes skoro v každé reklamě a regálu v lékárně. Slýcháme, že pomáhají na trávení, imunitu i náladu. Ale co když vám po nich není dobře? Ano, i něco tak „zdravého“ jako laktobacily můžou někdy nadělat víc škody než užitku.

Napadlo vás někdy, že za nafouklým břichem, častými průjmy, nebo dokonce zhoršeným ekzémem mohou stát právě probiotika? Nejste sami. Laktobacily nejsou vhodné úplně pro každého a zdaleka ne každý je potřebuje. Někdy stačí špatně vybraný kmen, dávkování nebo špatný zdravotní stav a místo lepšího života přijdou komplikace.

Nechci vám malovat čerty na zeď, ale když víte, na co si dát pozor, rychle zjistíte, jestli jsou probiotika zrovna pro vás, nebo je lepší nechat je v lékárně. Takže pojďme se podívat na konkrétní situace, kdy vám ty malé „hodné“ bakterie spíš zavaří.

• Co to jsou laktobacily a proč je lidé berou
• Kdo by si měl dát pozor na probiotika
• Nepříjemné reakce po užívání probiotik
• Chyby při výběru a užívání laktobacilů
• Praktické rady, jak poznat, že vám probiotika nesedí

Co to jsou laktobacily a proč je lidé berou

Když někdo řekne laktobacily, myslí tím vlastně bakterie, které za nás dělají kus práce v trávicím traktu. Patří do skupiny probiotik a nejčastěji je najdete v jogurtech, kefírech, kysaném zelí nebo v tabletách z lékárny.

Hlavní úkol laktobacilů je pomáhat s trávením. Rozkládají laktózu (mléčný cukr), produkují kyselinu mléčnou a tím drží naše střeva trochu „nakyselo“, což prý špatným bakteriím nevoní. Lidi si je dávají hlavně tehdy, když mají rozhozené trávení – třeba po antibiotikách, při cestování, nebo když často bojují s průjmy. Někteří je berou preventivně pro „lepší imunitu“.

Může vás překvapit, že laktobacilů je spousta druhů. Nejznámější jsou Lactobacillus acidophilus, rhamnosus nebo casei. Každý kmen může mít trochu jiné účinky. Výrobci často míchají několik druhů v jednom doplňku.

Lidé sahají po probiotikách i při zácpě, nadýmání, stresu nebo po střevních virózách. Někdy je doporučí lékař třeba i při vaginálních potížích nebo jako součást léčby ekzému. Působí to moderně, rychle a bez receptu. Jenže to neznamená, že je laktobacil vhodný úplně pro každého nebo do každé situace. O tom ale později.

Kdo by si měl dát pozor na probiotika

Na probiotika a laktobacily narazíte snad všude, ale nejsou pro každého. Jsou skupiny lidí, kterým můžou tahle "zdravá" pomocníci udělat víc škody než užitku. Pokud patříte mezi ně, chce to být fakt opatrný. Kdo by měl zpozornět?

• Lidé s oslabenou imunitou – Týká se to hlavně těch, co mají HIV, podstupují chemoterapii nebo mají jiné vážné nemoci. Jejich tělo nemusí dobře zvládnout ani "hodné" bakterie, a ty se dokážou přemnožit mimo střevo.
• Pacienti s katetry nebo kanyly – Bakterie se přes tyto cesty mohou dostat do krve, což může způsobit závažné infekce. V nemocnicích už se na to jednou spálili!
• Lidé s onemocněním střev – Týká se to hlavně těch, kdo mají krátký střevní trakt po operaci, Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu. Probiotika mohou někdy zhoršit stav nebo způsobit plynatost a bolesti.
• Miminka a velmi malé děti – Zvlášť pokud jsou předčasně narozené nebo oslabené. Jejich imunita není ještě připravená na přídavné bakterie.
• Alergici – Některé produkty s probiotiky obsahují stopy mléka, sóji nebo lepku. To může být problém například pro lidi s intolerancí laktózy.

V roce 2018 byla v USA zveřejněná studie, která sledovala případy, kdy probiotika způsobila infekce v krevním řečišti. Zjistili, že nejrizikovější jsou právě lidé se slabou imunitou a pacienti na JIP. Podobné případy nejsou naštěstí běžné, ale stát se to může.

Pokud patříte mezi výše zmíněné skupiny nebo máte nějaké chronické nemoci, vždy proberte užívání laktobacilů s lékařem. U zdravých dospělých až takový problém obvykle nehrozí, ale opatrnost je na místě, když jste po zákroku, berete hodně léků nebo máte oslabený organismus.

Nepříjemné reakce po užívání probiotik

Když slyšíte „probiotika“ nebo „laktobacily“, člověk by skoro přísahal, že nemůžou uškodit. Ale i u těchhle pomocníků se mohou objevit vedlejší účinky. Některé lidi překvapí, že nepříjemné trávicí obtíže jsou ve skutečnosti docela běžné.

Po začátku užívání probiotik se můžete setkat s těmito nežádoucími reakcemi:

• Nadýmání nebo plynatost – střeva začnou na nové bakterie reagovat, což se může projevit nafouklým břichem.
• Průjmy nebo změněná stolice – ne každý organismus si poradí s rychlými změnami osídlení střev.
• Bolesti břicha – některé kmeny laktobacilů mohou citlivější trávicí systém podráždit místo toho, aby pomohly.
• Zhoršení ekzému či kožních problémů – vzácně může dojít ke zhoršení stavu, hlavně pokud jde o autoimunitní reakce.
• Bolest hlavy – často je spojená s produkty bakteriální fermentace, které probiotika v těle zvyšují.

Třeba studie z roku 2020 v klinickém časopise Gut ukazuje, že přechodné obtíže typu nadýmání zažívá na začátku skoro každý třetí člověk, co začne brát probiotika. Výjimkou nejsou ani lehké zažívací potíže, které ale obvykle během pár dní odezní, nebo zmizí úplně, když snížíte dávku.

Je taky dobré vědět, že u lidí s výrazně oslabenou imunitou (třeba po transplantaci, při chemoterapii nebo u těžké cukrovky) se může stát, že probiotika proniknou z trávicího traktu do krve a můžou spustit nenápadné, ale velmi nepříjemné infekce s horečkou. Pro běžnou populaci tohle moc nehrozí, ale jakmile jste nemocní nebo berete léky na imunitu, určitě to nejdřív proberte s lékařem.

Některé potíže, jako je únava nebo slabost, tělo signalizuje, když se mu změny ve střevní mikroflóře vůbec nehodí. Většina těchto reakcí je sice dočasná, ale jakmile trvají déle než 2 týdny, nebo se zhoršují, je lepší s probiotiky přestat a poradit se s někým, kdo tomu opravdu rozumí.

Chyby při výběru a užívání laktobacilů

Myslíte si, že všechny laktobacily jsou stejné? Právě tady se chybuje nejčastěji. Mnoho lidí sáhne po první krabičce s nápisem probiotika a doufá, že jim pomůžou na všechno. Jenže správný výběr je klíčový. Některé kmeny pomáhají při průjmu, jiné naopak spíš při zácpě. Ne každý výrobek obsahuje to, co slibuje obal.

• Výběr podle reklamy je fakt risk. Když vsadíte na známou značku bez čtení složení, můžete si koupit doplněk, který obsahuje málo životaschopných bakterií, nebo úplně jiné druhy, než potřebujete.
• Někteří lidi berou laktobacily pořád nebo ve vysokých dávkách s myšlenkou, že „víc je líp“. To ale neplatí. Nadbytek některých kmenů může rozhodit vaši střevní mikroflóru víc, než kdybyste nebrali nic.
• Lidi často ignorují podmínky skladování. Při vyšších teplotách, třeba na poličce v kuchyni, můžou být probiotika během pár dní mrtvá, takže vlastně polykáte jen prášek bez účinku.
• Někteří kombinují několik různých přípravků najednou, což není dobrý nápad. Můžete pak mít průjem, nafouknutí a další trávicí trable.

Možná vás překvapí, že podle údajů Státního zdravotního ústavu až třetina z testovaných výrobků na trhu obsahuje méně bakterií, než tvrdí etiketa. Tohle jsou reálná čísla:

Abyste se těmhle chybám vyhnuli, je fajn vždy číst složení, sledovat datum spotřeby, a skladovat probiotika opravdu podle návodu (většina patří do ledničky, i když to na krabici není velkým písmem). Neházejte všechny laktobacily do jednoho pytle. Každý kmen má svoje a univerzální „všeprobiotikum“ prostě neexistuje.

Praktické rady, jak poznat, že vám probiotika nesedí

Poznali jste někdy, že po tabletě s probiotiky je vám spíš hůř? Nejste v tom sami. První krok je sledovat svoje tělo, protože varovné signály přijdou často už během pár dní užívání. Pokud naskočíte na laktobacily v domnění, že pomůžou od každého škrábnutí v břiše, je dobré vědět, kdy zpozornět.

• Nafouklé břicho – Normálně člověk po jídle nemá balón, ale ne každý tráví probiotika s úsměvem. Pokud plynatost trvá víc než týden po nasazení, dejte si pauzu a sledujte se.
• Bolesti břicha, křeče nebo průjem – Jasné znamení, že vám konkrétní typ laktobacilů nemusí sedět. Zvlášť pokud jste to před jejich užíváním vůbec neřešili.
• Zhoršení ekzému, svědění kůže – U některých lidí se paradoxně s nasazením probiotik zhorší ekzém nebo přibude svědění. Pokud se to stane, raději nové kapsle vysaďte a poraďte se s doktorem.
• Výrazné zhoršení únavy – Máte pocit, že vás najednou všechno vyčerpává nebo se necítíte ve své kůži? Přistupujte k užívání pomaleji a dejte si chvíli pauzu.

Mimo tyhle klasiky někdy přijdou i neobvyklé věci, třeba kovová chuť v puse, pálení žáhy nebo změna chutí k jídlu. Všechno, co vám přijde podezřelé po nasazení probiotik, může být reakce na určitou složku nebo bakterii v přípravku.

Důležité je taky sledovat dávkování. Některé přípravky obsahují téměř miliardu bakterií v jedné kapsli, což může být pro některé citlivější lidi opravdu moc. Pokud začínáte, zkuste menší dávku a počkejte pár dní, jak zareagujete.

Když se vám nezdá zdraví nebo pozorujete jednu z výše uvedených reakcí, zkuste následující kroky:

1. Vysaďte probiotika alespoň na týden.
2. Pozorujte, jestli se potíže zlepší.
3. Pokud vše zmizí, zkuste případně jiný druh nebo značku s jinými kmeny laktobacilů.
4. Při vážnějších problémech (horečka, krev ve stolici, silné bolesti) se radši ihned objednejte k lékaři.

Skvělý tip je psát si deník, kde si zapíšete, kdy jste začali s probiotiky a jaké příznaky se objevují. Lékař pak má lepší přehled a vy zjistíte, jestli vám opravdu konkrétní přípravek nesedl.

Neexistuje univerzální odpověď, která probiotika budou fungovat na všechny. Pozorujte svoje tělo a přizpůsobujte podle toho, co vám dělá dobře. Zdraví začíná u vaší vlastní zkušenosti, ne v reklamě.