Kdy probiotika škodí? Praktický průvodce laktobacily

Možná sis všimla, že dnes se probiotika prodávají úplně všude. Jogurty, kapsle, prášky—všude slyšíš, že pomáhají s trávením a imunitou. Ale víš, že někdy dovedou napáchat víc škody než užitku? Pojď se dozvědět, kdy je lepší dát si od laktobacilů pauzu.

Lidé často sáhnou po probiotikách při každém trávícím problému. Jenže každý střevní mikrobiom je unikátní a univerzální řešení neexistuje. Pro některé lidi můžou být laktobacily zbytečné, nebo dokonce rizikové. Například pokud máš špatně fungující imunitu, nebo právě bereš antibiotika a nevíš přesně, které probiotikum sáhnout.

Nejde jen o to, co tvrdí reklamy. Je fajn rozumět, jak probiotika opravdu fungují, kdy mohou přitížit, a co si ověřit předtím, než se do nich pustíš. Špatný výběr nebo zbytečná dávka totiž znamená nejen vyhozené peníze, ale může i zhoršit některé zdravotní potíže. Čti dál, pokud chceš fakt vědět, kdy a proč být s laktobacily opatrná.

• Jak probiotika fungují
• Kdy ti laktobacily mohou uškodit
• Tipy pro výběr bezpečných probiotik
• Rizikové skupiny: komu se vyhnout
• Časté mýty a omyly
• Co dělat při potížích z probiotik

Jak probiotika fungují

Zjednodušeně řečeno, probiotika jsou živé bakterie, které se přidávají do jídla nebo se prodávají ve formě doplňků. Pomáhají hlavně tím, že podporují přirozenou mikroflóru ve střevech. Nejčastěji jde o kmeny laktobacilů a bifidobakterií. Tyhle „hodné“ bakterie se snaží vytlačit ty škodlivé, pomáhají rozkládat potravu, pomáhají vstřebávat vitamíny a ovlivňují i naši imunitu.

Představ si laktobacily jako jeden z hlavních „údržbářů“ v našem těle. Když je rovnováha v pořádku, máš menší šanci na průjmy, zácpy nebo třeba nafouklé břicho. Teorie je hezká, ale ve skutečnosti se efekt různých probiotik liší podle konkrétního druhu a stavu tvého mikrobiomu.

„Každý člověk má unikátní složení bakterií ve střevech a není jeden ideální kmen, který pomůže všem,“ říká biochemička Eva Novotná z Masarykovy univerzity.

Hodně doplňků obsahuje směs několika různých bakterií, ale to, co se ve střevech opravdu uchytí, záleží na:

• tom, co jíš a piješ
• tvém zdravotním stavu
• dávkování a délce užívání probiotik

Zajímavost: Podle velkého evropského průzkumu z roku 2023 přežije průchod žaludkem jen zhruba 30–40 % užitých bakterií v tobolkách. Takže ne všechny probiotika dodaná tělu mají šanci ovlivnit tvoji střevní pohodu.

Pokud sáhneš po probiotikách jako podpůrném prostředku po antibiotikách nebo při cestování, je důležité vybírat podle konkrétní situace a příznaků. Obecně platí, že pravidelný příjem správných bakterií pomáhá udržet rovnováhu, ale zázraky na počkání se čekat nedají.

Kdy ti laktobacily mohou uškodit

Spousta lidí automaticky věří, že probiotika, hlavně laktobacily, patří do každého jídelníčku. Jenže jsou situace, kdy jejich užívání přináší víc trápení než užitku.

Jedním z hlavních problémů je oslabená imunita. Pokud máš třeba chronické onemocnění, jsi po těžké operaci nebo bereš silné léky na imunitu, dokážou probiotika rozbouřit mikrobiom až moc. Z vědeckých poznatků už víme, že v těchto případech se mohou ve vzácných případech rozjet neběžné infekce. Laktobacily sice umí chránit střevní sliznici, ale u oslabených lidí mohou ze střeva proniknout do krve. To není teorie, takové případy popsali lékaři i u českých pacientů.

Problémy hrozí i po antibiotikách. Možná ti to přijde zvláštní, protože přesně v této chvíli lékárník často probiotika doporučí. Jenže jde o to, že když máš rozhozenou střevní flóru, některá probiotika ji dokážou ještě víc rozhodit, hlavně když sáhneš po špatném druhu nebo extrémně vysoké dávce.

• Laktobacily někdy způsobují plynatost nebo průjem – zvlášť, pokud začneš s velkou dávkou najednou.
• Probiotika ve špatně skladovaných kapslích (teplo, vlhko) nefungují a můžou obsahovat plísně nebo jiné nežádoucí látky.
• U lidí s těžkou alergií na mléčné bílkoviny mohou některá probiotika vyvolat alergickou reakci, protože pocházejí z mléčných kultur.
• Děti a senioři jsou mnohem citlivější – stačí menší dávka nebo neověřený přípravek a potíže jsou hned na světě.

Chceš fakta? V loňském roce popsali lékaři na 1. LF UK a VFN Praha čtyři případy pacientů, kteří měli po podání probiotik závažnější komplikace – vždy šlo o osoby s už existující nemocí, třeba s rakovinou nebo těžkou cukrovkou. Tahle čísla neodradí většinu lidí, ale je dobré to vědět.

Jestli máš nějaký chronický problém, zvaž konzultaci s doktorem před zahájením užívání probiotik. A pokud máš podezření, že ti po nich není dobře, klidně je na pár dní vysaď a sleduj, jestli se stav zlepší.

Tipy pro výběr bezpečných probiotik

Ne každé probiotikum je stejné jako to druhé. Když stojíš v lékárně před regálem plným probiotik a laktobacilů, lehce se ztratíš. Jak si z tolika možností vybrat to správné a bezpečné?

• Zkontroluj složení. Nekupuj nic, kde není jasně napsaný konkrétní kmen. Například Lactobacillus rhamnosus GG je hodně prozkoumaný a dobře snášený. Když je na obalu jen „laktobacily“, raději nebrat.
• Dávej pozor na data spotřeby a skladování. Probiotika nejsou regula jako chleba. U některých ti bakterie „umřou“ dřív, než je vůbec použiješ—hlavně když stálo v teple. Vyber balení, které bylo skladované v chladu (i v obchodě) a má ještě dost času do konce expirace.
• Zajímej se o počet živých kultur. Počet těchto bakterií se udává v jednotkách CFU (colony forming units) na kapsli. Pro účinek potřebuješ aspoň pár miliard CFU na den. Pokud je číslo nižší, efekt nečekej.
• Sleduj klinické studie. Kmen by měl být ověřený výzkumy. Pokud na obalu vidíš reference na studie nebo doporučení lékařů, je to plus. Kupovat probiotikum bez žádných záruk je sázka do loterie.
• Přemýšlej, proč je chceš užívat. Pro každý problém funguje často jiný druh. Například na průjem po antibiotikách se doporučuje právě Lactobacillus rhamnosus GG, na ženské potíže zase Lactobacillus reuteri.

Je zbytečné dávat peníze za luxusní obaly nebo sliby „zázraků“. Hledej jednoduché složení, jasně určené laktobacily a realistická očekávání. A pokud máš zdravotní potíže, raději výběr zkonzultuj s lékařem než s prodavačkou v supermarketu.

Rizikové skupiny: komu se vyhnout

Ne pro každého jsou probiotika nebo laktobacily bezpečná volba. U některých lidí můžou způsobit víc problémů než užitku. Kdo by se měl mít na pozoru?

• Lidé s oslabenou imunitou – Pokud procházíš léčbou rakoviny, bereš léky na potlačení imunity (třeba po transplantaci), nebo máš těžkou cukrovku, probiotika ti můžou škodit. U těchto lidí byly zaznamenané případy infekce, kdy se probiotické bakterie dostaly do krve.
• Novorozenci a nedonošené děti – Moc malým dětem neexperimentuj s probiotiky bez jasného doporučení doktora. Jejich střeva se teprve vyvíjí a špatně zvolené nebo znečištěné přípravky můžou být nebezpečné.
• Lidé s krátkým střevem nebo po operacích trávicího traktu – Chirurgické zásahy do střev můžou změnit celou mikroflóru a zvyšují riziko, že se bakterie dostanou tam, kam nemají.
• Některé chronické autoimunitní nemoci – Například Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. V některých stavech mohou probiotika vyvolat zhoršení příznaků. Vždycky se poraď se svým lékařem, než něco zkusíš.

V roce 2018 vyšla odborná studie (číslo NCT02261506), kde se ukázalo, že u pacientů na jednotce intenzivní péče mělo užívání některých probiotik souvislost s vyšším výskytem sepsí. To sice není běžné, pokud jsi zdravá, ale jakmile máš nějaké závažnější zdravotní komplikace, opravdu to nepodceňuj.

Důležité je taky sledovat složení a kvalitu doplňků. U lidí bez sleziny nebo s poškozenými střevy může kvasinková nebo bakteriální infekce začít kvůli znečištěnému přípravku.

Před tím, než sáhneš po probiotikách, mrkni na složení a poraď se se zdravotníkem, pokud patříš do některé z těchto skupin. A hlavně, není ostuda probiotika raději vůbec neužívat.

Časté mýty a omyly

Kolem probiotik a laktobacilů se točí hromada polopravd. Když se v tom nevyznáš, snadno utratíš peníze za něco, co ti vůbec nepomůže nebo ti dokonce uškodí.

• Mýtus: Probiotika jsou vhodná pro každého.
  Spousta lidí si myslí, že může sáhnout po probiotikách kdykoliv a bez rozmyslu. Není to pravda. Některé zdravotní stavy, třeba oslabená imunita nebo závažné nemoci střev, znamenají, že probiotika nejsou vhodná a může dojít i k infekci.
• Mýtus: Více je vždycky lépe.
  Lidi si myslí, že čím silnější a dražší produkt, tím rychlejší změna. Ve skutečnosti vysoké dávky laktobacilů nemají zaručeně lepší účinek. Může přijet nadýmání, průjem nebo zhoršení stavu, když to přeženeš.
• Mýtus: Probiotika jsou potřeba při každých antibiotikách.
  Ano, antibiotika ničí střevní bakterie, ale ne každé probiotikum se hodí ke všem antibiotikům. Pokud sáhneš po špatném kmeni, může to být k ničemu.
• Mýtus: Každý jogurt je automaticky zdroj probiotik.
  Takhle jednoduché to není. Ne každý "živý jogurt" má dostatek laktobacilů, které přežijí cestu do střev. Na obale hledej konkrétní kmeny a jednotky (např. CFU/ml), jinak si jen mlsáš bez efektu.
• Mýtus: Všechny probiotika působí stejně.
  Existuje fakt hodně různých druhů a ne každý má stejný účinek. Jeden kmen může pomáhat při průjmu, jiný je zase vhodný třeba pro zdraví vaginální mikroflóry. Sleduj, co ti vlastně konkrétní balení nabízí.

Tady máš rychlé shrnutí několika reálných rozdílů mezi běžnými a kvalitními probiotiky podle dostupných údajů na českém trhu:

Nenech se zmást reklamou. Vždycky se ptej, co doopravdy kupuješ, kolik laktobacilů opravdu obsahuje výrobek a pro koho jsou určeny. Teprve pak má probiotikum šanci ti pomoct.

Co dělat při potížích z probiotik

Objevilo se ti po užívání probiotik nadýmání, průjem nebo bolest břicha? Nejsi výjimka. I když se často prezentují jako bezpečné, někdy může tělo reagovat jinak, než čekáš. Hlavně řeš vzniklé potíže hned a neboj se konzultovat změny.

• Přerušte užívání: Pokud se objeví výrazné nepříjemnosti, je první krok úplně jednoduchý – dej si od probiotik pauzu. Sleduj, zda příznaky zmizí.
• Vyhodnoť situaci: Pokud problémy ustoupí, pravděpodobně tělo opravdu nesnese konkrétní druh nebo dávku laktobacilů. Každý mikrobiom je unikát a co sedí jednomu, druhému škodí.
• Konzultuj s lékařem: Pokud tě trápí silné nebo dlouhodobé příznaky (například krvavý průjem, horečka nebo silné bolesti), kontaktuj praktického lékaře nebo gastroenterologa.
• Dej pozor na kombinaci s jinými léky: Některé léky a antibiotika se s probiotiky nemusí snášet. Vždy konzultuj jejich kombinaci, ať si neškodíš zbytečně.
• Zkontroluj složení: Občas reaguješ špatně jen na konkrétní kmen nebo jinou složku v tobolce. Zkus později jiný typ probiotik nebo jiné složení.

Možná tě zaujme, že podle dat z některých odborných studií se asi 10 % lidí setká s počátečním zhoršením trávení po nasazení probiotik, hlavně při vyšších dávkách. Většinou však tyto potíže během pár dnů odezní. Pokud ne, neboj se zeptat lékaře na radu. Není to žádná ostuda.

Dej si také pozor, jestli nekupuješ levné přípravky bez kontroly kvality. Nekvalitní laktobacily mohou být zbytečně silné nebo obsahovat nevhodné příměsi. Radši se zaměř na značky, co mají jasné složení a recenze. Tělo ti za to poděkuje.

Klára Benešová

Jsem Klára Benešová, odbornice na drogerii se specializací na kvalitní péči o tělo a pleť. Pracuji v odvětví dermokosmetiky již více než 10 let, kde se zaměřuji na inovativní přístupy v péči o pleť a tělo. Vedle své hlavní pracovní činnosti se věnuji psaní článků a blogů, kde sdílím své znalosti a tipy pro efektivnější péči o tělo, pleť a zdravý životní styl. Má práce a koníčky mi umožňují propojovat svou vášeň pro kosmetiku s láskou k psaní a vzdělávání ostatních.